Co je principem Neurofeedbacku?

Náš mozek se neustále snaží posilovat svou schopnost seberegulace organismu. Jde mu to tím lépe, čím více má sám o sobě k dispozici informací. Jakmile má k dispozici informaci o tom, že v nějakém ohledu neprobíhá regulace optimálně, ihned se snaží tuto slabinu napravit. Nejdřív si ale toto potřebuje uvědomit – mozek přitom nejsme schopni vnímat skrze smysly.

Ukázalo se, že tyto informace můžeme našemu mozku poskytnout přesně a cíleně i my lidé, za pomocí počítačové techniky. Pomocí několika elektrod snímáme EEG signál mozku z povrchu hlavy. Tento signál potom počítač přefiltruje, tréner z něj vybere vhodný úsek a následně ukážeme signál mozku trénujicímu za pomocí počítačových animací, zvuku a kinestetické zpětné vazby. Zpětná vazba tak probíhá z velké části podvědomě v komunikaci s mozkem a nevyžaduje vědomé soustředění.

Neurofeedback je tedy zjednodušeně řečeno zrcadlo pro mozek. Úkolem trenéra je nastavovat toto zrcadlo v takových částech mozku a v takových frekvenčních pásmech, která jsou pro klienta optimální. Je to umění, které neustále dále rozvíjíme.

Jak metoda vznikla?

Na principy metody se přišlo v USA v 70. letech 20. století náhodou – při experimentech na kočkách za pomocí EEG. Následný trénink u lidí potvrdil nejdříve výraznou úspěšnost u epilepsie, následoval výzkum u ADHD, později u úzkostí, deprese, traumatického zranění mozku a další. v 90. letech se metoda začala poprvé šířit mezi širší veřejnost, probíhala první školení v metodě, otevírali se první praxe.

V poslední době se do popředí pozornosti u neurofeedbacku dostali vývojové poruchy a následky post traumatické stresové poruchy, kde má metoda unikátně silný účinek ve srovnání s většinou jiných dostupních možností.

Jak probíhá trénink Neurofeedbacku?

Nejdříve se s Vámi ujistíme, že máte o metodě dostatek informací a jste rozhodnuti se do tréninku pustit. Proces neurofeedbacku je učením. Pro vytvoření nových drah v mozku vyžaduje pravidelný trénink, obvykle po dobu tří až šesti měsíců. Díky tomu přináší obvykle výraznou změnu fungování. Chceme si být jisti, že klient je pro tento proces rozhodnutý a připravený.

Následuje první dvouhodinové sezení, kde si s projdeme Vaší zdravotní minulost a probereme nynější obtíže a témata, ve kterých byste se nyní rádi dále rozvíjeli. Následuje vstupní elektronický test pozornosti, který používáme k opakovanému vyhodnocení efektu tréninku. Na konci prvního setkání proběhne první 20-minutový trénink neurofeedbacku.

Následují další sezení, obvykle 1x až 2x týdně. Po každém sezení se doptáváme na cokoliv, co bylo ve Vašem životě jinak než obvykle, a podle toho dále dolaďujeme tréninkové nastavení. Postupně také přidáváme další tréninkové lokality na hlavě, které přidávají do tréninku další tréninkové efekty.

Zároveň Vás procesem provázíme na základě našich zkušeností s práci s lidmi – může to být formou poradenství, terapie, koučinku, výukou meditace – záleží na společné dohodě a kompetencích konkrétního trénéra. Zatímco postup tréninku je u mnoha lidí obdobný, reakce na trénink jsou často individuální a souvisí i s tématy, která v životě aktuálně klient řeší. Naše provázení přizpůsobujeme na základě těchto individuálních potřeb.

Podle potřeby mohou být do procesu tréninku zapojeny techniky Alfa – Theta a Synchronie. Alfa – Theta zavádí klienta do polotransového stavu obdobného hypnóze. Synchronie je pak stavem podobným meditaci. Obě techniky mohou vést ke změně podvědomého nastavení psychiky, uvolnění nevhodných podvědomých vzorců a otevření se novým možnostem fungování.

Po celou dobu procesu jsme v živém kontaktu, neustále sbíráme informace o postupu tréninku a ujišťujeme se, že se posouváme správným směrem. Ve většině případů je klient schopný tyto posuny reflektovat i osobně a mít tak silnou důvěru v proces.

Potřebný počet sezení vychází ze náročnosti řešeného tématu. Neurofeedback je proces učení, je potřeba ho tedy vícekrát zopakovat, aby efekt zůstal trvalý. Obvyklý minimální počet sezení je 20, což často stačí i pro velký posun u běžně náročných témat. Obvykle nebývá potřeba pro zásadní vyřešení tématu více než 40 sezení. Výjimkou jsou velmi náročná témata, jako je například práce s následkem silného raného traumatu.

Na konci dohodnutého počtu sezení společně vyhodnotíme dosažené výsledky a opakujeme elektronický test. Na základě tohoto zhodnocení se domlouváme na dalším postupu, ať je to pokračování v tréninku, nebo jeho zakončení.

Proč jsem o této metodě nikdy neslyšel/a?

Za prvé, metoda ze začátku působila příliš futuristicky a nepochopitelně z hlediska práce s nervovou soustavou založenou ve zdravotnictví především na farmacii. To zpočátku vyvolávalo nedůvěru a neochotu zkoumat možný přínos metody. Teprve postupně řada studií i zobrazovacích metod mozku jasně demonstrovala efekt. Debata o možném placebu například utichla po tom, co v roce 2006 byl efekt zřetelně zachycen pomocí funkční magnetické rezonance po jediném sezení neurofeedbacku.

Za druhé, metoda potřebovala metodicky a technologicky dozrát. Naše dnešní praxe použivá technologii ILF Neurofeedbacku, trénovaného metodicky tzv. metodou Othmerových. Tento trénink je co se týče efektivity a přesného zacílení efektu na míle vzdálený klasickému přístupu používánému u EEG Biofeedbacku (používanému nejvíce pro ADHD u dětí), se kterým se česká veřejnost dodnes často potkává. Tento silný efekt mnohé pochyby o metodě z minulých dob dnes již velmi přímočaře a jasně vyvrací.

Doba se mění. Mladší generace odborníků je více otevřená myšlence neurotréninku a ani pro širší veřejnost již není tato metoda naprosté sci-fi. Začíná být možné otevřeně a veřejně mluvit o plném potenciálu metody, který dalece přesahuje to co je o metodě obecně známo – jak máme možnost se neustále přesvědčovat v praxi.

Existují k metodě vědecké studie?

Ano, existují, k roce 2022 se jedná již přes 1500 odborných článků a studií, od menších případových studií až ke spičkovým randomizovaným kontrolním studiím. Lze je najít napříkad na adrese www.pubmed.gov, do vyhledání heslo Neurofeedback nebo EEG Biofeedback.

Je dobré vědět, že metoda se od svého vzniku v 70. letech v USA potýkala se skepsí, nedůvěrou a konkurečním bojem ze strany zdravotnictví a farmacie. Mnohé studie tedy měli problém sehnat štedré financování ze strany státu. Velká řada z nich tak jsou především menší případové studie potvrzující efekt, a hlavní proud dalšího vývoje v metodě probíhal v praxi, s klienty, empirickým zpsobem.

Příklady nejzajímavějších studií:

Post traumatická stresová porucha

A Randomized Controlled Study of Neurofeedback for Chronic PTSD

Van der Kolk, B. A., Hodgdon, H., Gapen, M., Musicaro, R., Suvak, M. K., Hamlin, E., & Spinazzola, J. (2016) A Randomized Controlled Study of Neurofeedback for Chronic PTSD. PLoS ONE 11(12): e0166752.
doi:10.1371/journal.pone.0166752
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27992435

The Impact of neurofeedback training on children with developmental trauma: A randomized controlled study. Rogel, A., Loomis, A. M.,

Hamlin, E., Hodgdon, H., Spinazzola, J., & van der Kolk, B. (2020). The impact of neurofeedback training on children with developmental trauma: A randomized controlled study. Psychological Trauma: Theory, Research, Practice, and Policy, 12(8), 918–929. https://doi.org/10.1037/tra0000648

https://psycnet.apa.org/doiLanding?doi=10.1037%2Ftra0000648

Komentář: V ČR v roce 2021 vyšel bestseller New York Times Tělo sčítá rány od profesora Van der Kolka. Ten je zároveň autorem jedné z nejvíce rigorózních a zajímavých studií, která k metodě Neurofeedbacku vyšla. Je zajímavá i tím, že se zaměřila na téma chronické post traumatické stresové poruchy, a tím ilustruje význam a hluboký dopad tréninku v oblasti duševních poruch. Dnešní psychiatrie dospívá stále více k pohledu, že rané vývojové trauma je totiž ústřední příčinou mnoha obtíží, jako jsou úzkosti, deprese, poruchy citové vazby, poruchy osobnosti atd.

na téma chronické post traumatické stresové poruchy, a tím ilustruje význam a hluboký dopad tréninku v oblasti duševních poruch. Dnešní psychiatrie dospívá stále více k pohledu, že rané vývojové trauma je totiž ústřední příčinou mnoha obtíží, jako jsou úzkosti, deprese, poruchy citové vazby, poruchy osobnosti atd.

Infra low Neurofeedback: magnetická rezonance po jednom sezení, natočeno před a po tréninku

Význámná změna v konektivitě mozku již po jednom sezení. Jasné vyloučení placebo efektu.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32655386/

Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)

Arns, M., de Ridder, S., Strehl, U., Breteler, M., & Coenen, A. (2009). Efficacy of neurofeedback treatment in ADHD: The effects on inattention, impulsivity and hyperactivity: A meta-analysis. Clinical EEG and Neuroscience, 40(3), 180-189.
doi:10.1177/155005940904000311
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19715181

Klikněte pro další

Micoulaud-Franchi, J-A., Geoffroy, P. A., Fond, G., Lopez, R., Bioulac, S., Philip, P. (2014). EEG neurofeedback treatments in children with ADHD: An update meta-analysis of randomized controlled trials. Frontiers in Human Neuroscience, 8(906), 1-7.
doi:10.3389/fnhum.2014.00906
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25431555

Steiner, N. J., Frenette, E. C., Rene K. M., Brennan, R. T., & Perrin, E. C. (2014). In-school neurofeedback training for ADHD: Sustained improvements from a randomized control trial. Pediatrics, 133(3), 483-492. doi: 10.1542/peds.2013-2059.
doi:10.1542/peds.2013-2059
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24534402

Infra-low Neurofeedback: Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)

192 ADHD dětí, 30 sezení u každého.

Použit kontinuální test pozornosti (CPT).

Veškeré změny statisticky vysoce významné.

97% rodin hlásilo viditelné zlepšení v symptomech ADHD.

https://www.intechopen.com/online-first/76863

Porucha čtení (dyslexie)

Coben, R., Wright, E. K., Decker, S. L., & Morgan, T. (2015). The impact of coherence neurofeedback on reading delays in learning disabled children: A Randomized controlled study. NeuroRegulation, 2(4), 168-178. doi:10.15540/nr.2.4.168
www.neuroregulation.org/article/view/15893/10087

Komentář: Dyslexie je poměrně častou doprovodnou obtíží u poruch pozornosti – nalézáme ji zhruba u třetiny dětí s ADHD, málokdy samostatně. Z naší zkušenosti reaguje dyslexie i ADHD v kombinaci velmi dobře na EEG biofeedback trénink.

Další zajímavé studie z poslední doby (2022):

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/psyp.13874https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/ejp.1612

https://link.springer.com/article/10.1007/s00787-018-1121-4https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7920604/

https://link.springer.com/article/10.1007/s11920-019-1021-4https://link.springer.com/article/10.1007/s13311-021-01149-9

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30453757/

https://www.researchgate.net/profile/Tomas-Ros/publication/355756031_EEG_Neurofeedback_for_Anxiety_Disorders_and_Post-Traumatic_Stress_Disorders_A_Blueprint_for_a_Promising_Brain-Based_Therapy/links/618152893c987366c319f823/EEG-Neurofeedback-for-Anxiety-Disorders-and-Post-Traumatic-Stress-Disorders-A-Blueprint-for-a-Promising-Brain-Based-Therapy.pdf